Elektrobus - Nedefinitivní CD

To už se skupina přejmenovala na Elektrobus, výměnou za původního bubeníka přišel z Extempore zkušený hráč Vlasta Marek. Ten přinesl obrovský entusiasmus a energii: Začal vydávat časopis Elektrobus v nákladu 4 výtisky pro členy kapely, seznámil své mladší kolegy z Elektrobusu s málo dostupnými zahraniční deskami, dojednával kapele hraní. Bohužel se rovněž snažil převzít vedení skupiny do svých rukou a určovat její hudební styl, což se nelíbilo především Chadimovi. Marek totiž inklinoval k módnímu jazzrocku, který Chadima nenáviděl. Skupina tehdy hrála jak převzatý repertoár, tak vlastní skladby, jejichž texty nebyly přímočaře sdělující, ale vyžadovaly od posluchače určitý nadhled a cit pro realitu. Hudebně se skupina snažila pracovat se složitějšími celky, které byly v jejích kompozičních a interpretačních silách. Rozpad po necelých dvou letech existence byl nakonec nevyhnutelný – vedle Markova rozkolného působení přibyly problémy některých členů s muzikantskými Liduškami, navíc se ukázala určitá duševní nezralost v souvislosti s neschopností adekvátně reprodukovat texty...  ELEKTROBUS se tedy rozpadl, aniž dosáhl svého vrcholu. Přesto slavil některé úspěchy, mj. na Pražských jazzových dnech na jaře 1976 či na festivalu amatérských kapel v Příbrami o několik měsíců později. Za tyto necelé dva roky skupina odehrála 14 koncertů. Kromě Zetka se ostatní hudebníci věnovali i nadále hudbě a dosáhli pozoruhodných výsledků.