Bílá velryba (Herman Melville) CD/MP3

Kdykoli zpozoruji, že se začínám tvářit zatrpkle, kdykoli má duše prožívá svůj teskně mživý listopad; kdykoli si všimnu, že se nevědomky zastavuji před obchody s rakvemi a kráčím v poslední řadě každého pohřebního průvodu, který potkám; ale zejména kdykoli těžkomyslnost nabude nade mnou takové moci, že musím volat na pomoc všecky své mravní zásady, abych záměrně nešel na ulici a soustavně lidem nesrážel klobouky z hlavy – tehdy vím, že je svrchovaný čas, abych se co nejrychleji dostal na moře." Tak hovoří Izmael, hrdina Melvillova románu. Miluje život na moři. Moře je pro něj druhým domovem, a tak není divu, že se často nechává najímat na lodě jako námořník. Ani tentokrát to nebylo jinak. Když se nechal najmout na velrybářskou loď, domníval se, že půjde o obyčejnou výpravu za rybami. To by ovšem nesměl narazit na kapitána Achaba, který zamýšlí něco jiného – pomstu na obrovské bílé velrybě – Moby Dickovi, která ho kdysi připravila o nohu. Rozpoutává se souboj na život a na smrt.

Román Bílá velryba vznikl již v roce 1851 a jeho autor Herman Melville v něm zúročil své osobní zkušenosti z námořnické praxe. Zároveň se inspiroval několika skutečnými událostmi a hrdiny. Už titulní Moby Dick má svůj předobraz: tím byl vorvaní samec přezdívaný Mocha Dick, obývající v 19. století Pacifický a Atlantický oceán.
Konec Achabovy lodi je pak inspirován katastrofou škuneru Essex, který ztroskotal na moři v roce 1820 a z jehož posádky se zachránili jen dva námořníci, jimž se podařilo na moři přežít tři měsíce, než je v lednu 1821 zachránila loď Dauphin. Melvillův rozsáhlý román jako by vznikl o sto let později; jeho fascinující vyprávění působí jako román Hemingwayova současníka. Podobně současně zní i ve vynikající interpretaci herce Miroslava Středy. Koneckonců – souboj moderního člověka s přírodou není jen problémem devatenáctého století...